16.10.17

Victoria: Series 2

| Series 1 | Series 2 |
_______

Sometimes I feel as though I'm just pretending to be a mother and be a queen, but really I'm an impostor.
I'm just a little girl wearing a crown.



2.01 A Soldier's Daughter - 2.02 The Green-Eyed Monster - 2.03 Warp and Weft - 2.04 The Sins of the Father - 2.05 Entente Cordiale - 2.06 Faith, Hope & Charity - 2.07 The King Over the Water - 2.08 The Luxury of Conscience

zdroj: www.tvseriespage.com
Druhá řada seriálu Victoria to se mnou neměla lehké. Mohlo to být sebelepší, ale prostě jsem se moc nebavila, když na scéně nebyl Lord M (Rufus Sewell) - což bylo bohužel třičtvrtě seriálu - nebo aspoň Arnošt (David Oakes). Nebudu tvrdit, že je to chyba seriálu; za ty roky už vím, že mám tendence upnout se na jisté postavy a ztrácet zájem, jakmile tam ty postavy nejsou. Ale první řada pro mě byla prostě lepší.

S oběma přivřenýma očima a oficiálním prohlášením, že mám Viktorii (Jenna Coleman) ráda a většinou s ní soucítím, musím říct, že se to točilo trochu dokola. Rozumím tomu, že nebyla neustále stoprocentně šťastná a dalo se čekat, že se bude řešit Albertovo (Tom Hughes) ego, ale neustále dokola propírat, jak ji užírá být královnou, mě začalo rychle nudit. Trochu mě mrzí, že se víc nesoustředili například na fakt, jaký vztah měla Viktorie k mateřství místo něčeho, se řešilo už v An Ordinary Woman, ale co už.

Začátkem sezóny jsem měla pocit, že jsem Alberta přechválila, protože se velmi rychle začal podobat Philipovi. Nemohla jsem ho vystát prakticky až do The Sins of the Father, během čehož jsem silně uvažovala, že se na zbytek sezóny vybodnu, že mi to za to prostě nestojí. Pak se to ale obrátilo a zase mi vadit přestal, bavit mě ale nezačal a do konce sezóny mě ještě stihl vytočit. Jeho bratr Arnošt je ale jiné kafe, hrozně mě mrzí, že ho tam nebylo víc a do Davida Oakese se pomalu zamilovávám. On a Harriet (Margaret Clunie) mi prostě lámou srdce, protože zatímco Vicbourne nikdy nemělo šanci, tihle dva si myslí, že ji mají.

Popravdě jsem netušila, co dělat s tou obligátní linií s Drummondem (Leo Suter) a Alfredem (Jordan Waller). Je pravda, že jsem si během první řady říkala, že tam překvapivě chybí nějaká homosexuální zápletka, ale tohle mi celé přišlo tak nějak na sílu, byť mě tím koncem zaskočili. (A přiznávám, že se mi líbilo, jak celá ta situace trochu připomínala Vicbourne.) Z Wilhelminy (Bebe Cave) jsem byla nadšená, hodně mě s ní překvapili. Vévodkyně z Buccleuchu (Diana Rigg) byla sice míněná jako komická postavička, ale i tak byla jediným světlým momentem The Sins of the Father a vlastně i The Luxury of Conscience. Zápletka Skerrett (Nell Hudson) mě moc nebrala, s Francatellim (Ferdinand Kingsley) mě prostě ztratili.

Ze všech epizod musím vypíchnout tři: Faith, Hope & Charity, protože jsem netušila, že mi může zlomit srdce i něco mimo Lorda M. Ani mě tak nedostala Viktorie a její reakce na Velký irský hladomor jako spíš Traill (Martin Compston), jehož příběh byl skutečně silný. No a pak tu bylo The Green-Eyed Monster a Warp and Weft (říkám jim "Jo!" a "Ne!"). Rufus Sewell předvádí neuvěřitelný výkon a to především ve Warp and Weft. Závěrečné scény mě rozbrečely, hlavně ten poslední záběr na Lorda M. (A myslím si, že Faith, Hope & Charity a Warp and Weft byly celkově i nejsilnější epizody Jenny Coleman.) Každopádně sebrat nám v jedné epizodě i Dashe, i Lorda M...

Co se týče finále... je to krásný příklad toho, že je celkově těžké nadchnout se pro jakoukoliv zápletku, když dopředu vím, jak to dopadne. Vytočilo mě ale, že Albert konečně odboural posledního člověka, který mu nešel na ruku a o kterého se kromě něj samotného mohla Viktorie opřít, což je prostě znepokojivé. Dost mě zarazilo, jak se choval už u smrti Dashe (Lorda M mu vyčítat nebudu, chápu, proč ho neměl rád), ale tahle scéna s ultimátem a zbytečně krutým řešením v situaci, která se dala rozseknout tím, že se dětem najde jiná chůva, mě rozpálila doběla.

Popravdě nevím, jak naložím s vánočním speciálem a případnou třetí řadou. Vykašlala bych se na to, ale Daisy Goodwin ještě není s Lordem M hotová. Miluju, co tam Rufus Sewell předvádí, ale upřímně mě to prohlášení spíš děsí než cokoliv jiného. Tohle už je vyloženě agónie a přísahám, že jestli mi ho zabije na Vánoce, fakt s tím seknu. Vím, že zemřít musí, ale snad ne takto.

Jsem popravdě ráda, že mám druhou řadu za sebou, a budoucnost bych shrnula asi takto - Rufus Sewell rozhodne. (No pressure.)

14.10.17

Room 104: Season 1

| Season 1 |
_______


1.01 Ralphie - 1.02 Pizza Boy - 1.03 The Knockandoo - 1.04 I Knew You Weren't Dead - 1.05 The Internet - 1.06 Voyeurs - 1.07 The Missionaries - 1.08 Phoenix - 1.09 Boris - 1.10 Red Tent - 1.11 The Fight - 1.12 My Love

zdroj: www.imdb.com
Popravdě ani nevím, co mě k Room 104 přitáhlo, ale byly to dvacetiminutovky a přišlo mi, že jich teď zrovna mám málo, tak jsem to zkusila. Je to upřímně dost zajímavá sbírka krátkých televizních povídek - některé mě hodně bavily, některé mě bavily méně a některé prošly úplně mimo mě, ale všechny byly něčím zajímavé.

Ralphie byl dobře WTF a namotivoval mě pokračovat; Pizza Boy mě popravdě dostal; The Knockandoo mě hodně znepokojilo, ale asi jsem to úplně nepochopila; I Knew You Weren't Dead mě moc nebavil; The Internet mi zlomilo srdce; Voyeurs mě popravdě dostalo, zírala jsem na to jak uhranutá, ale až anotace mi pomohla to pochopit; The Missionaries mě hodně bavilo; Phoenix byl pro mě hodně zmatený; Boris mě zaujal; ohledně Red Tent jsem popravdě rozpolcená; The Fight mě nebavil; a My Love bylo hodně dojemné.

Z obsazení potěšili James Van Der Beek (Scott, Pizza Boy), Orlando Jones (Samuel, The Knockandoo) a Mae Whitman (Liza, Phoenix).

Celkově jsem zvědavá na druhou řadu. Fusakle mi to neustřelilo, ale těch pár perel (viz Pizza Boy a Voyeurs) stálo za to.

09.10.17

Episodes: Series 5

| Series 1 & 2 | Series 3 | Series 4 | Series 5 |
_______


5.01 Episode One - 5.02 Episode Two - 5.03 Episode Three - 5.04 Episode Four - 5.05 Episode Five - 5.06 Episode Six - 5.07 Episode Seven

zdroj: www.imdb.com
Na finální sérii jsem se dvakrát tak těšila, protože čtvrtá končila superotevřeně a protože jsem si myslela, že čtvrtá je poslední. Čekala jsem na zakončení dlouho a nebyla jsem zklamaná. Přiznám se, že mě nejvíc bavil Matt LeBlanc (Matt LeBlanc), to hovado tuto sezónu tankovalo super - především v páté epizodě, u které jsem se smála nahlas a která byla naprosto úžasná (byť potvrdila, že jdu do pekla).

Beverly (Tamsin Greig) a Sean (Stephen Mangan) se ocitli uprostřed jednoho průseru s extrémně otravným Timem (Bruce Mackinnon) - všechny scény s ním byly z hlediska komedie luxusní, mimochodem - a pak z něj utekli do dalšího průseru s Mattem. U posledních dvou dílů jsem se bavila tak, že z toho budu mít špatnou karmu - Mattovy vesty byly nejvíc.

Sráč Merc Lapidus (John Pankow) byl v plné formě - ať už válčil s Mattem, což taky nemělo slabé místo, nebo znovu blbl Carol (Kathleen Rose Perkins) a zároveň dělal idiota z Morning (Mircea Monroe). Tahle konkrétní zápletka ale měla úžasný konec - obě s ním zatočily krásně. (Byť Morning nakonec vyměkla.)

Carol byla moje oblíbená postava v minulé řadě a tato na tom nic nezměnila. V depresi ji udělali nesmírně vtipnou - napřed celá aféra s Mercem, pak těhotenství a pak Helen (Andrea Savage). Upřímně jsem nevěřila, že je dají znovu dohromady, ale popravdě to dává smysl, protože přes to všechno byla Helen pořád asi ten nejslušnější člověk, se kterým Carol spala.

Líbila se mi Mattova show - upřímně čekám, kdy se nějaká stanice vážně vytasí s The Box. Poslední epizoda byla podle mě super. Sešlo se prakticky původní obsazení, hezky se to stočilo do sebe - nečekala jsem, že ta nová show bude Episodes, ale byl to super detail a poslední záběry v kině mě skoro až dojaly.

Popravdě mi to bude chybět, Episodes byly jedna z těch lepších komedií.